Od velikána k prckovi (iPhone 8)

Poslední dny na sobě pozoruji zvláštní “prozření”… A proč? Vyměnil jsem iPhone 7 Plus za iPhone 8.

Z většího na menšího. A to sebou nese několik změn… V první řadě chci říct, že jsem to tak udělal cíleně. Stejně tak jsem vyměnil 256GB za 64GB. Zabředl jsem totiž do mého digitálního světa víc, než bych chtěl a poslední měsíce neustále vymýšlím, jak se trochu osvobodit. I proto menší model s menší kapacitou. (Dost mi v onom osvobozování pomáhá knížka Hluboká práce od Cala Newporta. )

Velké plusko jsem si před rokem kupoval (taky jsem o tom 14. 4. 2017 psal) jednak, abych si vyzkoušel větší úhlopříčku a jednak, abych na něm dělal spoustu práce, kterou jsem jinak řešil na Macbooku.

To si můžu odškrtnout… Za ten rok se ale moje preference změnily a s tím i moje potřeby a touhy. O tom, ale (již brzy) v jiném článku. Teď k tomu podstatnému – iPhone 8.

Méně je někdy více

To, co jsem na velkém Plusku miloval nejvíc a zároveň nejvíc nesnášel, byla jeho velikost. Ten velký displej je prostě úžasný, ať už chcete dělat cokoliv. Je krásně přehledný, ovládací prvky jsou dál od sebe (například na klávesnici je to znát nejvíce) a po počátečních rozpacích (přecházel jsem z 6S), jsem si ihned zvykl. Více prostoru prostě oceníte, ať už při navigaci v autě, prohlížení fotek nebo při psaní (větší klávesnice, více zobrazeného textu) a práci s kalendářem.

Avšak co pro mě bylo velice nepohodlné, byl ten čas, kdy jsem s iPhonem neseděl někde v klidu, ale musel jsem ho používat za chodu, v metru apod. Nikdy jsem nenabral tu jistotu, že mi z ruky nevypadne. Pokud jsem ho nedržel oběma rukama, bál jsem se, že mi vyklouzne nebo do mě někdo drkne apod.

Možná i proto mi předchozí telefony nikdy pořádně nespadly, zatímco Plusko rovnou dvakrát (jednou poškrábaná horní hrana, podruhé prasklé sklo v dolním rohu).

A světe div se… Pocit jistoty je zpět… Osmičku mám nejen pevně v ruce, ale i díky skleněným zádům klouže mnoooohem méně, než předchozí modely s hliníkovými zády.

Trochu jsem se bál, že poté, co jsem se sžil s větším displejem, nebude mi návrat k menšímu vůbec vyhovovat, ba že mě to bude nakonec omezovat. Ano, zatím si stále někde v pozadí uvědomuji, že ten pocit během používání je jiný (všechno je tak nějak menší a více naplácané na sobě), ale v žádném případě se necítím omezovaný. Paradoxně třeba čtení e-knih v iBooks mě teď baví o trochu více, ačkoliv toho jsem se bál nejvíce. Na menším displeji se mi dělají poznámky mnohem lépe než na větším displeji a to je tak úžasně pohodlné.

Znovu mohu spoustu věcí dělat bez obav za chodu, kdy většinou v druhé ruce držím počítač nebo něco jiného. A to cením… 🙂

Stejně tak menší kapacita… Nejenom, že jsem ušetřil nějaké zlaťáky, ale už se mi nestane, že mám v telefonu tolik aplikací, že už ani nevím k čemu jsou nebo proč jsem je vůbec instaloval (zkouším spoustu nových aplikací, které od App store přijdou, ale po vyzkoušení je dál většinou nepoužívám). Tím plním můj cíl, který jsem si vytyčil: méně aplikací = méně rozptylování = více času k soustředěné práci nebo odpočinku. Chci iPhone zase jen na “omezené” úkony, nechci s ním nahrazovat v žádném aspektu počítač (nebo aktivity na něm vykonávané).

Tam za srdcem

Vždycky jsem tíhnul u Applu k bílé barvě. iPhone 4S je pro mě pořád trochu srdcovka a pokud se mu nějaký iPhone podobal, tak je to právě nová osmička… Takže po experimentu “černý iPhone 7 Plus”, jsem se zase vrátil k stříbrno-bílé. Je to jako kdybych se znovu shledal s dlouho chybějící známou. Je to detail, ale miluju to. Záda iPhonu 8 jsou podle mého prostě úžasná. S každým dnem se mi líbí více a více. A to mi dělá opravdu radost.

Nové iPhony 8 jsou…

Podle mého zatím nejlepší evolucí iPhonu 6. Jak designově, tak technologicky. Hned po prvním spuštění mě upoutala technologie True tone, která nastavuje displej automaticky podle světelných podmínek okolí. A stejně jako v případě Night shiftu, je to sakra navykové a mega příjemné. Moje oči děkují… iPhony a celkově iOS znám už v podstatě nazpaměť. Nečekal jsem revoluci, ale čekal jsem dalších spoustu menších či větších detailů, které jablečný telefon posunou zase o kousek dál a to jsem dostal v plné parádě. Je jen jediná věc, na kterou si musím po přechodu z velkého Pluska zvyknout – menší klávesnice….

A závěrem malý vzkaz Applu. 🙂 Díky za Rychlý start, díky kterému už nikdy nemusíme nové zařízení znovu nastavovat. Všechno se to nastaví samo, tak jak to máme u Applu rádi. 🙂


Čtěte také to nejnovější na blogu:

Pište do připraveného formuláře nebo na mail hlavacek@vahl.cz... Rád si přečtu, co si o tom myslíte. 🙂

Líbil se Vám článek? SDÍLEJTE nebo si ho uložte na později: