Jak jsem ušetřil čas i peníze aneb předplatné sem, předplatné tam

Je to už nějaký ten pátek, co mě “zasáhl” článek od Vítězslava Války na navolnenoze.cz a stále si ho jednou za čas připomínám, vyhodnocuji a porovnávám. Hledám v něm inspiraci pro moje potřeby.

Nejspíš budu tento článek zmiňovat ještě několikrát, protože mě opravdu zaujal a donutil zastavit, ohlédnout se zpátky a říct si: DOST. O tom, jak zacházím s penězi přemýšlím už dlouho a asi jsem jen čekal na nějaký ten impuls.

Paradoxně jsem mojí “cestu změny” započal koupí iPhonu 8… 🙂 Ne náhodou, měl jsem iPhone 7 Plus s 256GB. To je velký stroj s hodně místem. Zvolil jsem ho proto, že jsem na něj chtěl “delegovat” spoustu činností, které jsem dělal na Macbooku. Větší displej pro pohodlnější práci a hodně místa pro všechny ty aplikace a data. Z telefonu se stalo něco mezi počítačem a telefonem. Tento fakt mě vždy sváděl ke zkoušení spousty aplikací a nikdy jsem se moc nebál za ně platit. Tím se dostávám k jednomu z důvodů, proč jsem sáhl zpátky po menším telefonu. Druhým důvodem je celkové omezování rozptylování a prokrastinování (viz Hluboká práce nebo třeba článek od Dana Gamrota, který popisuje velice podobné návyky, které si buduji já) – tedy čučet do displeje co nejméně.

Od Víti jsem využil onu kouzelnou tabulku, kterou ke článku přiložil a kterou jsem si upravil podle svého. Poctivě ji vyplňuji a vylepšuji, což je mým novým “koníčkem”. 🙂 To je základním “odrazovým můstkem”, jak se zamyslet nad financemi. Začínám mít realitivně přesný přehled, kam mizí moje peníze.

Prvním poznáním byl především fakt, že nejvíce penízků mizí menšími částkami do nesmyslů. Jasně, když si koupím třeba nový Macbook, tak je to velký výdaj, ale je to jedna částka a je jasně identifikovatelná. Jednoduše ji tedy lze posoudit, zda je to pro mě zbytečný výdaj nepřinášející žádnou hmatatelnou hodnotu do mého života nebo naopak.

Zatímco stovečka za appku tady, dvě stovečky za předplatné tady nebo stovečka za RedBully tady. To jsou částky, které jsou na první pohled naprosto zanedbatelné a titěrné. Proč bych se tím měl vůbec zabývat? To mě přeci nezruinuje. A tady je ten omyl…

Když jsem si začal moje výdaje opravdu kompletně evidovat, trochu jsem se zděsil, kolik takovýchto stoveček nakonci měsíce bylo. Rozhodl jsem se, že na cestě ke zkrocení mých financí, se na tyto částky zaměřím nejdříve.

Jako první jsem poškrtal většinu pravidelných měsíčních předplatných. Čistku přežilo jen Apple Music a iCloud. U těch totiž dokáži téměř jasně říct, co mi přinášejí a proč je potřebuji. Všechny ostatní (Netflix, HBO GO, Ulysses, Microsoft Office a další) mi nepřinášely tolik, abych za ně chtěl dál platit. Škrtnul jsem dokonce i Evernote, což je dlouhodobě můj “love brand”.

Rapidně jsem promazal všechny aplikace, jak na iPhonu, tak na Macbooku a co opravdu potřebuji a používám, jsem “překlopil” do alternativy zadarmo. Především jsem začal využívat téměř všechny integrované aplikace od Applu. Mám je neustále po ruce, jsou jednoduché, přehledné, funkční a “zadarmo” (samozřejmě tak úplně zadarmo ne, dávám Applu dost peněz za jednotlivé produkty). Navíc si užívám i nové benefity, které mi tyto nástroje přinášejí – ovládání Siri apod.

Tím jsem nejenom zredukoval zdroje rozptylování, ale také potencionálního ovlivňování reklamami a tedy potřeby nakupovat (žádné sociální sítě, minimum zbytečných appek – nepotřebuji tedy ani předplatné 😉 ). Zkrátka všechno souvisí se vším.

A hle, žiji i bez toho. Jasně z počátku to bylo “bolestivé”, některé služby mi chyběly.

Ono digitálno je skoro až vzorovým příkladem “černé díry”, kde se můžou ztrácet i tisíce a Váš život to nijak neobohatí (a ne, další krystaly do Clash of clans rozhodně Váš život neobohacují). Rozhodně ne dlouhodobě…

No a rázem mám navíc skoro dva tisíce. Tak jednoduše… Hned můžu tyto zlaťáky “navíc” přesměrovat třeba do spoření nebo k investování.

Proč si tedy komplikovat život, když to jde jednodušeji a levněji. Jasně, mám rád kvalitní služby a produkty. Rád si za ně i zaplatím, ale občas trochu zapomínám rozlišovat mezi zbytečností a nutností.

O tom, jak se mi žije po optimalizaci mých financí i o tom, proč se snažím efektivněji nakládat s mými penězi zase někdy příště. Doporučuji však každému, začít u sebe teď hned a nemusí to nutně znamenat, nějaké výrazné omezování nebo zapisování každé kačky. Pro začátek Vám může pomoct, jen samotné zamyšlení, za co platíte a zda to není zbytečné.