U ohn\u011b je \u00fapln\u00fd klid a j\u00e1 pot\u0159ebuji dal\u0161\u00ed odpov\u011bdi: „\u0158\u00edkali jste, \u017ee mi pom\u016f\u017eete pochopit a \u017ee se mohu pt\u00e1t na cokoliv. Jak to, \u017ee b\u011bhem vypr\u00e1v\u011bn\u00ed c\u00edt\u00edm va\u0161e pocity a emoce? Jak to, \u017ee c\u00edt\u00edm, co jste c\u00edtili vy?“ M\u00edsto \u010derven\u00e9ho mi odpov\u011bd\u011blamodr\u00e1 Salebrie: „Takto komunikujeme. Na\u0161\u00edm jazykem jsou obrazy, pocity, emoce, vzpom\u00ednky a my\u0161lenky. Tento zp\u016fsob vy bezejmenn\u00ed zat\u00edm nepou\u017e\u00edv\u00e1te, proto\u017ee jste p\u0159\u00edli\u0161 mlad\u00ed a komunikace v t\u00e9to form\u011b je mnohem slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a intimn\u011bj\u0161\u00ed. Daj\u00ed se takto mnohem p\u0159esn\u011bji a komplexn\u011bji p\u0159edat informace. Abychom spolu takto mohli mluvit, vy\u017eaduje to ale mnohem bli\u017e\u0161\u00ed spojen\u00ed.\u00a0I kdy\u017e spolu mluv\u00edme v duchu, nemus\u00edme spolu sd\u00edlet \u010d\u00e1st na\u0161\u00ed du\u0161e, kde se uchov\u00e1vaj\u00ed na\u0161e my\u0161lenky a v\u0161e ostatn\u00ed, co bychom vyu\u017e\u00edvali ke komunikaci. Po ob\u0159adu se bude\u0161 u\u010dit, jak vyu\u017e\u00edvat ke komunikaci sv\u00e9 my\u0161lenky a pocity.“<\/p>\n

V\u0161e mi za\u010d\u00edn\u00e1 d\u00e1vat v\u011bt\u0161\u00ed smysl… V my\u0161lenk\u00e1ch se vrac\u00edm do vzpom\u00ednek, kdy let\u00edm a okoln\u00ed v\u00edr m\u011b lask\u00e1 po t\u011ble. B\u011bhem vypr\u00e1v\u011bn\u00edSalebrie modr\u00e9se mi v hlav\u011b st\u00e1le siln\u011bji oz\u00fdv\u00e1 n\u011bjak\u00fd nezn\u00e1m\u00fd \u0161epot. Hlas, kter\u00fd \u0161ept\u00e1, je nezn\u00e1m\u00fd a tajemn\u00fd. S\u00e1l\u00e1 z n\u011bj autorita a respekt, ale z\u00e1rove\u0148 z n\u011bj vystupuje cosi zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. Nepopsateln\u00e9ho. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se zd\u00e1, \u017ee \u0161epot p\u0159ejde do hlasit\u00e9 \u0159e\u010di, za\u010dne \u0161ept\u00e1n\u00ed zase ti\u0161eji. Chv\u00edlemi se jednotliv\u00e1 slova vle\u010dou a spl\u00fdvaj\u00ed v jeden celek a ob\u010das jsou naopak jasn\u011b odd\u011blov\u00e1na mezerami a jasn\u00fdmi hl\u00e1skami. \u0158e\u010d, kterou se nese \u0161epot, je pro m\u011b nezn\u00e1m\u00e1 a slov\u016fm nerozum\u00edm. P\u0159esto m\u011b tento hlas uklid\u0148uje.<\/p>\n

Chci to \u0159\u00edci, zeptat se, zda ten \u0161epot, kter\u00fd prostupuje celou mou mysl\u00ed, je sou\u010d\u00e1st ob\u0159adu a zda ho sly\u0161\u00ed i v\u0161ichni ostatn\u00ed. Ale poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e m\u011b tato my\u0161lenka napad\u00e1, zmiz\u00ed nen\u00e1padn\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e bych si dok\u00e1zal vzpomenout, \u017ee ji postr\u00e1d\u00e1m a \u017ee se chci zeptat. P\u0159esto m\u011b pocit, \u017ee se chci na n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho zeptat, neopou\u0161t\u00ed. P\u0159i pohledu na jednotliv\u00e9 podstavce, na kter\u00fdch st\u00e1le ve stejn\u00e9m rytmu pulzuj\u00edDraianejstar\u0161\u00edch a nejmocn\u011bj\u0161\u00edch drak\u016f, m\u011b napad\u00e1 n\u011bco jin\u00e9ho: „Pro\u010d je jeden podstavec pr\u00e1zdn\u00fd?“<\/p>\n

„Jsi v\u0161\u00edmav\u00fd…“, poznamen\u00e1v\u00e1 do ticha\u00a0Salebrie modr\u00e1a pokud se mi to nezd\u00e1, usm\u00edv\u00e1 se. „Na tomto podstavci b\u00fdval ulo\u017een\u00fd b\u011bhem t\u011bchto ob\u0159ad\u016f n\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtelZukutomn zelen\u00fd, kter\u00fd u\u017e tu s n\u00e1mi bohu\u017eel nen\u00ed, proto\u017ee se rozhodl vydat na dalekou pou\u0165 mimo tento sv\u011bt. Je to dlouh\u00e9 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, na kter\u00e9 bychom pot\u0159ebovali mnohem v\u00edce \u010dasu, kter\u00fd te\u010f nem\u00e1me. Te\u010f je nejstar\u0161\u00edm zelen\u00fdmNylec, kter\u00fd je sou\u010d\u00e1st\u00ed Rady kolonie, ale kv\u016fli sv\u00fdm povinnostem zde nen\u00ed p\u0159\u00edtomen. Nav\u00edc z tv\u00e9ho pozorov\u00e1n\u00ed usoudil, \u017ee nejsi vhodn\u00fd pro p\u0159ijet\u00ed zelen\u00e9, a tud\u00ed\u017e necht\u011bl b\u00fdt ani sou\u010d\u00e1st\u00ed t\u011bchto rozhovor\u016f.“<\/p>\n

Salebrie modr\u00e1v tu chv\u00edli ti\u0161\u00ed sv\u016fj hlas a m\u00edsto n\u00ed hned pokra\u010dujeIrotki hn\u011bd\u00e1: „Ano, evidentn\u011b nespl\u0148uje\u0161 pot\u0159ebn\u00e9 atributy pro p\u0159ijet\u00ed zelen\u00e9 a my s t\u00edm mus\u00edme souhlasit. Leda, \u017ee…“ V tu chv\u00edli zcela jasn\u011b vid\u00edm sled obraz\u016f z m\u00edst, kter\u00e1 jsou pro mne ale nezn\u00e1m\u00e1, zahalen\u00e1 mlhou a v t\u00e9 mlze se pohybuj\u00ed n\u011bjac\u00ed, mn\u011b nezn\u00e1m\u00ed, tvorov\u00e9. Stoj\u00ed \u00a0vzp\u0159\u00edmen\u011b a maj\u00ed dv\u011b kon\u010detiny, na kter\u00fdch stoj\u00ed, a dv\u011b, kter\u00e9 maj\u00ed jen pod\u00e9l t\u011bla. V\u0161\u00edm\u00e1m si i mal\u00e9 hlavy s mal\u00fdmi \u00fasty a nosem. Co ale nejv\u00edce pout\u00e1 m\u016fj z\u00e1jem, jsou o\u010di…. dv\u011b b\u00edl\u00e9 o\u010di s barevnou duhovkou uprost\u0159ed. Ve\u0161kerou moji pozornost zauj\u00edm\u00e1 pohled do\u00a0o\u010d\u00ed toho tvora. C\u00edt\u00edm se om\u00e1men\u011b a nejrad\u011bji bych s t\u00edm nikdy nep\u0159estal.<\/p>\n

Pak tento obraz ale st\u0159\u00edd\u00e1 jin\u00fd.<\/p>\n

Nach\u00e1z\u00edm se ve vzduchu a v\u0161ude pode mnou se t\u0159pyt\u00ed voda. Kam jen pohl\u00e9dnu, je nekon\u010d\u00edc\u00ed voda, a\u017e m\u011b z toho trochu mraz\u00ed. Nen\u00ed si kde sednout. Dle pohledu soud\u00edm, \u017ee se d\u00edv\u00e1m o\u010dima n\u011bkter\u00e9ho z drak\u016f.\u00a0V okam\u017eiku, kdy se mi obraz jasn\u00ed, op\u011bt sed\u00edm u ohn\u011b naproti podstavc\u016fm.<\/p>\n

Irotki\u00a0pokra\u010duje: „…bys snad cht\u011bl.Volba je toti\u017e n\u011bco, co, pokud vych\u00e1z\u00ed z tv\u00e9ho nitra, m\u00e1 obrovskou moc.“<\/p>\n

Trp\u011bliv\u011b \u010dek\u00e1m, a\u017e domluv\u00ed a pt\u00e1m se: „Pro\u010d mi to ukazujete?“ ihned tu\u0161\u00edm, \u017ee mi ani jeden z m\u00fdch pr\u016fvodc\u016f, proto\u017ee to nejv\u00edce vystihuje, \u010d\u00edm mi zat\u00edmIrotki, SalebrieaRadaatbyli, nerozum\u00ed. Zeptal bych se znovu, ale m\u00edsto toho mi na mysl p\u0159ich\u00e1z\u00ed jin\u00e1 ot\u00e1zka: „Jak\u00e9 dovednosti mus\u00edm m\u00edt, abych mohl b\u00fdt pojmenov\u00e1n?“<\/p>\n

Jeskyn\u00ed se op\u011bt rozprost\u00edr\u00e1 ticho.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed \u0159e\u010di se uj\u00edm\u00e1 a\u017e po chv\u00edli\u00a0Salebrie modr\u00e1: „Jsem r\u00e1da, \u017ee se pt\u00e1\u0161 takto, proto\u017ee v\u011bt\u0161ina bezejmenn\u00fdch chce v prvn\u00ed \u0159ad\u011b barvu a v takov\u00fdch p\u0159\u00edpadech maj\u00ed v\u011bt\u0161inou podv\u011bdom\u011b vybr\u00e1no, jakou. Ty chce\u0161 p\u0159edev\u0161\u00edm jm\u00e9no, co\u017e je velice moudr\u00e9. Nen\u00ed toti\u017e d\u016fle\u017eit\u00e9 jakou barvu, ale jakou moudrost bude\u0161 m\u00edt v srdci-du\u0161i. V dne\u0161n\u00ed dob\u011b jsme toti\u017e jednou koloni\u00ed, jednou letkou. V\u0161ichni z kolonie zde na Akardu jsou si od sjednocen\u00ed bratry a sestrami. Mysl\u00edm, \u017ee v\u00edm co jsem pot\u0159ebovala, a m\u016f\u017eeme tedy skon\u010dit. Chcete se je\u0161t\u011b na n\u011bco zeptat?“<\/p>\n

V m\u00e9 mysli se ozvalo jednotn\u00e9 „NE“ \u010dty\u0159mi hlasy a j\u00e1 poznal i ten \u010dtvrt\u00fd hlas…<\/p>\n

\n
• N\u00c1SLEDUJ\u00cdC\u00cd \u010c\u00c1ST P\u0158\u00cdB\u011aHU<\/a><\/b><\/li>\n
• P\u0158EDCHOZ\u00cd \u010c\u00c1ST P\u0158\u00cdB\u011aHU<\/a><\/b><\/li>\n
• V\u00edce o Akardsk\u00fdch letk\u00e1ch najdete na WEBU<\/a><\/b>, kde si tak\u00e9 m\u016f\u017eete st\u00e1hnout celou uk\u00e1zku v .pdf nebo .epub form\u00e1tu.<\/em>\n
  \n
  • Copyright \u00a9 V\u00e1clav Hlav\u00e1\u010dek<\/em><\/li>\n
  • Za korektury velmi d\u011bkuji: \u0160\u00e1rce Felcmanov\u00e9, Terce Bene\u0161ov\u00e9<\/em><\/li>\n
  • Image art by \u00a9 Elbardo<\/a>, 2014-2016<\/em><\/li>\n<\/ul>\n<\/li>\n<\/ul>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

    Bezejmenn\u00fd (Akardsk\u00e9 letky 1): 1. kapitola – 7. \u010d\u00e1st V\u00e1clav Hlav\u00e1\u010dek U ohn\u011b je \u00fapln\u00fd klid a j\u00e1 pot\u0159ebuji dal\u0161\u00ed odpov\u011bdi: „\u0158\u00edkali jste, \u017ee mi pom\u016f\u017eete pochopit a \u017ee se mohu pt\u00e1t na cokoliv. Jak to, \u017ee b\u011bhem vypr\u00e1v\u011bn\u00ed c\u00edt\u00edm va\u0161e pocity a emoce? Jak to, \u017ee c\u00edt\u00edm, co jste c\u00edtili vy?“ M\u00edsto \u010derven\u00e9ho mi […]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":296,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":"","_links_to":"","_links_to_target":""},"categories":[395,7],"tags":[9,28,27,29,371,46,47,45,18,17,12,58],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/vahl.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/295"}],"collection":[{"href":"https:\/\/vahl.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/vahl.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/vahl.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/vahl.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=295"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/vahl.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/295\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3887,"href":"https:\/\/vahl.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/295\/revisions\/3887"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/vahl.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/296"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/vahl.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=295"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/vahl.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=295"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/vahl.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=295"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}