Cesta byla dlouh\u00e1 a n\u00e1ro\u010dn\u00e1\u2026 V deset pro m\u011b p\u0159ijel sympatick\u00fd p\u00e1n v b\u00edl\u00e9m Superbu. Cestou jsme probrali p\u00e1r v\u011bc\u00ed ohledn\u011b RPA. Vcelku se divil, co se d\u011bje a pro\u010d jedu do Dublinu. Kdy\u017e pominu, \u017ee se z po\u010d\u00e1tku trochu b\u00e1l, \u017ee by ho n\u011bjak\u00fd robot mohl nahradit, byl to pohodov\u00fd rozhovor a cesta k termin\u00e1lu 2 hezky utekla.<\/p>\n

Proto\u017ee jsem m\u011bl u\u017e elektronick\u00fd check-in hotov\u00fd, po\u010dkal jsem si na vhodn\u00fd \u010das a pot\u00e9, co jsem absolvoval prohl\u00eddku zavazadel (ano, drog\u00e9rii jsem si musel ve front\u011b p\u0159endat do igelitov\u00fdch pytl\u00ed\u010dk\u016f), mohl jsem vstoupit do prostoru, kde jsou jednotliv\u00e9 br\u00e1ny a spoustu kr\u00e1m\u016f.<\/p>\n

Jako\u017eto naprosto letecky nepoznamenan\u00fd \u010dlov\u011bk jsem byl m\u00edrn\u011b p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee pro m\u011b p\u0159ijel autobus\u2026 \u201cNa co jsem tedy m\u011bl ty letenky, busem jsem mohl jet rovnou\u201d – blesklo mi hlavou. Poslu\u0161n\u011b jsem ale nastoupil do autobusu, kde jsem se okam\u017eit\u011b zal\u00edbil n\u011bjak\u00e9mu am\u00edkovi, kter\u00fd m\u011bl extr\u00e9mn\u00ed pot\u0159ebu sd\u011blit mi, kolik \u010desk\u00fdch slov\u00ed\u010dek se nau\u010dil. Krom\u011b klasick\u00fdch \u201cknedl\u00edk, zel\u00ed nebo slivovice\u201d<\/em> na m\u011b tak\u00e9 vybalil \u201cdej mi hubi\u010dku\u201d<\/em>. To jsem hned zbyst\u0159il, \u010deho\u017e si samoz\u0159ejm\u011b v\u0161iml a dodal vesele \u201cit\u2019s a joke\u201d<\/em>\u2026 Od t\u00e9 doby, jsem si na n\u011bj u\u017e ale stejn\u011b rad\u0161i d\u00e1val pozor.<\/p>\n

Po tomto o\u0165uk\u00e1v\u00e1n\u00ed n\u00e1s autobus dovezl k letadlu. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee men\u0161\u00ed letadlo u\u017e Lufthansa nem\u011bla, nebo \u017ee k n\u00e1m do Prahy se jim nic v\u011bt\u0161\u00edho pos\u00edlat necht\u011blo, proto\u017ee letadlo u kter\u00e9ho n\u00e1s vysadili, p\u0159ipom\u00ednalo sp\u00ed\u0161e maketu opravdov\u00e9ho letadla. P\u0159i pohledu na n\u011bj jsem vcelku pochyboval, \u017ee se tam v\u016fbec vejde n\u011bjak\u00e9 p\u0159\u00edru\u010dn\u00ed zavazadlo\u2026 Vlastn\u011b \u017ee se tam v\u016fbec vejdeme my – cestuj\u00edc\u00ed.<\/p>\n

Ano, letadlo bylo mal\u00e9, ale v\u0161ichni jsme se ve\u0161li a je\u0161t\u011b jsme vyfasovali su\u0161enku. Pot\u00e9 co n\u00e1s letu\u0161ka i pilot uv\u00edtali n\u011bmecky a anglicky, pustili n\u00e1m dokonce z nahr\u00e1vky instrukce v \u010de\u0161tin\u011b. To jsem tak\u00e9 trochu znerv\u00f3znil, proto\u017ee tam pan\u00ed klidn\u00fdm hlasem pronesla, \u017ee jsme si m\u011bli p\u0159\u00edru\u010dn\u00ed zavazadlo um\u00edstit bezpe\u010dn\u011b pod sedadlo p\u0159ed n\u00e1mi.<\/p>\n

V ten okam\u017eik se mi vybavila chv\u00edle p\u0159ed n\u00e1stupem, kdy jsem m\u00e9 p\u0159\u00edru\u010dn\u00ed zavazadlo odlo\u017eil p\u0159ed letadlem spole\u010dn\u011b s ostan\u00edmi cestuj\u00edc\u00edmi. V hlav\u011b u\u017e mi v\u00ed\u0159ili my\u0161lenky, \u017ee zavazadlo je pry\u010d nebo \u017ee budu muset p\u0159ipl\u00e1cet n\u011bjakou nesmyslnou \u010d\u00e1stku v eurech. Jakou \u00falevou bylo, \u017ee m\u011b m\u016fj kufr \u010dekal u letadla p\u0159i v\u00fdstupu v Mnichov\u011b.<\/p>\n