O lásce

Dělám chyby a nemám rád lži.
Všímám si detailů a drobností.
Jsem lenoch a přesto trochu workoholik.
Nechávám si hudbou udávat životní tempo.
Mám rád “líné” soboty doma, kdy nikam nemusím.
Moje rodina je pro mě vše, i když na ně občas nemám tolik času.
Zkrátka jsem býval úplně obyčejný člověk.

Pak jsem potkal tu jednu.
Jednu jedinou…
Mé světlo ve tmě.

Svítí jasněji, než kterákoli jiná.
Nutí mě dýchat rychleji a žít pomaleji.
Dává mi sílu, když jsem na dně.
Sdílí se mnou úspěchy.
Nebojí se neúspěchů.
Dělá mě šťastným, dělat jí šťastnou.
Zná mě bez masky a přetvářky.
Obdivuji její úsměv. Svět je s ním krásnější.
To, co mě s ní spojuje, se nedá popsat slovy.
Bojím se o ní ačkoli vím, že je mnohem silnější.
Dokážeme spolu mlčky být a nenudit se.
Je můj „sparing partner“ v životě.
Bez ní jsem prázdný.
Teď si připadám vyjímečně.
Láska existuje.
To je jediné vysvětlení…

Miluju jí…

P.S.: Dlouho přemýšlím, že nelze vyjádřit slovy něco tak silného a urputného, jakým je „spojení“ s druhou osobou, která mrknutím oka… jedním úsměvem… otočí celý Váš svět. Pouhé „miluju tě“ prostě neodpovídá té důležitosti a síle. Řádky výše budíž mým prvním pokusem. Pokusem upřímným a stručným. Pokusem o vyznání lásky…

P.S.S.: Ano, tento text se sem hodí… Život totiž není jenom o Applu (ačkoli je občas těžké to přiznat)… 😀


Našli jste v textu chybu? Nebo mi chcete napsat Váš názor?

Pište kdykoliv na email hlavacek@vahl.cz... Rád si přečtu, co si o tom myslíte. 🙂