Jak jsem si nekoupil iPhone X

Snad každý kdo mě zná, měl v uplynulých týdnech stejnou otázku… “Už máš nový iPhone?” a na odpověď “ne” vždy následovala doplňující otázka “a kdy si pro něj jdeš?”…

Zkrátka nikdo ani nepomyslel na to, že by mě novinky od Applu nechaly chladným. A já se tomu ani nedivím.

Moje odpověď je však stále stejná. Nemám ani osmičkový ani desítkový iPhone. Nechávám si jako “chudinka” 7 Plusko… 🙂 A v tento okamžik se vždycky dostávám se známými k poslední otázce, kterou doprovází zděšení v očích: “a nejsi nemocný?”.

Nové modely jsou opravdu krásné

iPhone X i oba modely 8 jsou zase o něco hezčí a Apple stále zlepšuje a posouvá tento produkt k dokonalosti. Vyjímkou je snad jen ona “zlatá” na osmičkách. Tak nevýraznou, krémovou a nezajímavou “zlatou” jsem ještě neviděl. Je to samozřejmě individuální dojem, ale na iPhonu mě to úplně nenadchlo.

Zatímco desítkový model je úžasný a až na lesklý okraj, mě opravdu nadchl. V ruce s ním mám větší jistotou než s pluskem, displej vypadá naprosto překrásně a jakožto nadšený “early adopter” vítám FaceID všemi deseti.

Přesto jsem si ho ještě nekoupil. Proč?

Život je asi víc než jen nový iPhone

Vím, že by se mnou asi v Applu nesouhlasili, ale možná konečně dospívám a říkám si, že raději zkusím více peněz podržet u sebe, než je stále jen z mojí kapsy dávat do kapsy někomu cizímu (ikdyž Apple je moje radost). Možná mě také ovlivnil skvělý článek o tom jak volnonožci přicházejí o peníze.

“Abychom neviděli, že žijeme průměrný život pracujícího, vydělávajícího a konzumního dělníka kapitalismu, který si nemůže odfrknout na dýl než dva týdny.” – Vítězslav Válka

Chci víc a jak pan Válka psal v článku (citace výše), už nechci být jen průměrný pracující dělník kapitalismu. A zkusím věci dělat jinak než doposud. Protože nemám jinou možnost… Protože chci v mém životě změnu.

Možná totiž začínám rozlišovat krátkodobou a dlouhodobou radost.

Síla vůle

Přitom stačí jen málo… Třeba jedna návštěva Apple storu a riziko, že celé stanovisko výše přehodnotím se rapidně zvyšuje. Jako když jsme tam tento týden s kámošem zaběhly jenom na kukačku – málem jsem odcházel jak s iPhonem X, tak s novým Macbookem, dvěma kryty, jedním kabelem a pěti redukcemi. Už jsem to měl vybrané…

Jenže to bych se nemohl ukázat doma… 😀

To bych mohl rovnou schovat do sklepa…

A já chci být rozumný, dospělý a zodpovědný. Jenže do toho sklepa by se to přece vešlo a domů bych to mohl nosit průběžně. Rozum na mě řve “nekupuj”, ale srdce šeptá “kašlat na to, ty to chceš”…

…

Jdu se mrknout do sklepa a cestou si udělám předobjednávku… Srdci se přeci nedá poručit. 🙂

Čus v Apple storu…

Čtěte další články o APPLE. 🙂