Bezejmenný – 6. část

Bezejmenný (Akardské letky 1): 1. kapitola – 6. část
Václav Hlaváček

“Výborně. To je vynikající otázka, která bohužel spoustu mladých bezejmenných nenapadne, když stojí tam, kde stojíš teď ty.” říká Radaat červený a hned začíná vyprávět: “Naše tělo roste celý náš poměrně dlouhý život. Stále se vyvíjí a mění a tělesná konstrukce se přizpůsobuje nárokům, které si tělo žádá. Když dosáhneme určitého věku a tedy i určité velikosti, začnou se v našem těle dít změny spíše uvnitř, v našich srdcích. V našem srdci sídlí naše duše. Duše z nás totiž dělá to, čím jsme. Definuje naší podstatu, energii a charakter. Pokud dosáhneme tak vysokého věku, nebo jsme zkrátka připraveni odpoutat se od svého těla, můžeme celou svou mysl v podstatě přesunout do svého srdce, kde se spojí s duší.

Spojením našeho srdce, naší mysli a naší duše vzniká Draio.

V ten okamžik naše fyzické tělo zaniká a celá naše existence je ohraničena jen naším Draiem. Během tohoto velmi náročného rituálu dojde k oddělení našeho Draia od celého fyzického těla. Naše Draio může existovat neomezenou dobu, leda by…” Červený se na krátký okamžik odmlčel a já najednou cítím směs emocí, které nedokážu vysvětlit. “… leda by někdo fyzicky toto srdce zničil. Vytvoření Draia je nesmírně náročný proces, který už nejde vzít zpět, a proto jej podstupují jen ti nejstarší, kteří se rozhodnou více přemýšlet nad světem a svými myšlenkami, nebo draci, kteří nemají jinou možnost. V této podobě si již nikdy nezalétají, ani nemohou zažít pocit vzrušení z lovu. Zůstávají pouze jejich vzpomínky, myšlenky a energie. Není to ovšem možnost pro každého, protože to vyžaduje velkou míru soustředění a něco, čemu říkáme pocit odevzdání/přijmutívše. Musím ti teď zdůraznit, že to, co ti říkám, je jedno z našich nejstarších tajemství. Nikdy o tom s nikým nemluv ani se o to nesnaž. Jednou, pokud budeš připraven, ti jeden z nás nejstarších vysvětlí, jak tohoto docílíš. Do té doby nad tím ani nepřemýšlej. Určitě se o tom budete bavit s tvým mentorem, až se staneš učedníkem jednoho z nás. Teď už chápeš, co před tebou leží na podstavcích kolem ohně?”

Nemám slov.
Pociťuji obrovskou úctu.

Přede mnou tedy vidím dračí srdce, nebo-li Draia, těch nejstarších a nejmocnějších draků. Radaat červený nečeká na mou odpověď. Ví, že jsem pochopil, a začíná mi ukazovat obrazy z dob dávných a minulých, kdy byl ještě drakem a létal a lovil. Je to opravdu úžasné. Byl tak velký a silný. Cítil jsem, jakou měl radost, viděl jsem svět pod ním svýma očima a užíval si ten krásný pocit, jak mě okolní vzduch hladil po celém těle. Bylo úžasné, jak okolní vítr proudil pod mými obrovskými křídly a země byla daleko pode mnou. Byla tak malá. Byl jsem v těle Radaata v obrovské výšce, kde už ani žádní ptáci nelétali.

Náhle obrazy a vše, co cítím, ustává. A já chci více. Chci zažít to, co mi červený drak ukazoval ve svých vzpomínkách.

• NÁSLEDUJÍCÍ ČÁST PŘÍBĚHU
• PŘEDCHOZÍ ČÁST PŘÍBĚHU
• Více o Akardských letkách najdete na WEBU, kde si také můžete stáhnout celou ukázku v .pdf nebo .epub formátu.
  • Copyright © Václav Hlaváček
  • Za korektury velmi děkuji: Šárce Felcmanové, Terce Benešové
  • Image art by © Elbardo, 2014-2016